Historie
Historie
Pohraniční obec Šatov je starobylou obcí, která pro svou výhodnou polohu a příznivé přírodní podmínky byla osídlována již v době pravěké. První člověk se zde objevuje již v době ledové a poledové. Později si zde zakládali svá sídliště i první zemědělci, což je doloženo četnými historickými nálezy, které můžeme vidět v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. V dobách, kdy na území naší vlasti vznikaly první státy, byly naše kraje součástí 1. slovanské říše Sámovy a pak říše Svatoplukovy, která se stala z části kořistí Přemyslovců. Za posledních Přemyslovců došlo k německé kolonizaci, která se projevila i na jižní Moravě. Šatov byl germanizován brzy. Roku 1316 se v knihách uvádějí viniční trati již v němčině.
Název obce Šatov je původu slovanského. Podle pověsti prý tento název vznikl podle vévodkyně Svatavy, manželky prvního českého krále Vladislava II. (1061 – 1099). K její poctě prý pojmenoval Berka z Dubé a Lípy nově založenou vesnici blízko Znojmo Svatava, zkráceně Šatava. Podle jiných pramenů vznikl název Šatov z osobního jména Šat. Poprvé se objevuje Šatov v listinách pod jménem Schatowa r. 1190, tj. v roce založení louckého kláštera. Již v té době byl zde zajisté kostel, neboť r. 1200 nad ním získává loucký klášter patronátní právo. První oficiální písemná zmínka o Šatovu pochází z roku 1201.
Tvar a poloha Šatova ukazuje na obranný význam, neboť jádrem obce byl pevnostní čtyřhran s třemi branami, horní, dolní a retzskou. Poslední zbytky bran byly prý strženy r. 1870. Listinou ze dne 30. března 1338 daroval tehdejší markrabě moravský Karel Šatov městu Znojmu, poněvadž bylo město nemálo poškozeno požárem. Šatov pak byl vyňat ze vší pravomoci markraběcích úředníků a osvobozen od všech daní na věčné časy. V r. 1373 udělil tehdejší markrabě Jan Šatovu právo jednoho výročního trhu – vždy 4 dny před Martinem. Důležitá byla pro Šatov i listina markraběte Jošta z 25. února 1387, kterou Jošt rychtářům a konšelům šatovským daruje a postupuje právo odúmrtí, tj. právo na majetek zemřelého občana. Toutéž listinou bylo stanoveno, aby Šatovští neplatili žádné poplatky z pozůstalosti a Znojemským aby neplatili cla, ať už kupují nebo prodávají.
Jedna z nejdůležitějších listin je ta, kterou je Šatov povýšen na městečko, je psaná česky a byla vydána králem Vladislavem Jagelonským v Olomouci dne 29. července 1497. Touto listinou povyšuje král Šatov na městečko, propůjčuje mu erb a právo pečetiti zeleným voskem, dále týdenní trh každé úterý a výroční trh osmidenní, počínaje svatodušním pondělím. Zároveň dovoluje král Šatovu zřídit si uprostřed městečka pranýř. Od té doby má Šatov ve znaku červenou baštu v bílém poli a nad ní rodný znak pánů z Lichtenburka na Bítově a ve Vranově.
